Obsah

Historie

První písemná zmínka o obci je z roku 1293. Zajímavé je, že souběžně s názvem Lavičné je uváděn i název Nová Bělá.

  • Název Lavičné je pravděpodobně odvozen od velkého počtu lávek přes potok.
  • Další názor vysvětluje vznik z podstatného jména lavice ve významu rovná, plochá skála.
  • Lavičné patřilo od nejstarších dob k panství Svojanov.
  • Největšího počtu obyvatel dosáhlo v roce 1900, kdy v padesáti domech žilo 330 lidí.
  • V roce 1930 žilo v obci 271 obyvatel z nichž se 253 hlásilo k německé národnosti. Po Mnichovském diktátu v r. 1938 bylo Lavičné 10. října téhož roku obsazeno německou armádou a poté připojeno k tzv. Říšské župě Sudety.
  • V roce 1945 se Lavičné opět stalo součástí obnoveného okresu Polička ( v r. 1855 se tak stalo poprvé) a bylo odtud odsunuto 138 obyvatel německé národnosti.
  • Od roku 1960 je Lavičné součástí okresu Svitavy a od r. 2003  kraje Pardubice. 

 

  • Z konce 18. století pochází kaple sv. Jana a Pavla. Zařízení kaple je z počátku 19. století (kaple byla vykradena v r. 2005). Zvon ve věžičce odlili ve Zvonařské dílně Marie Dytrychové - Tomáškové z Brodku u Přerova po sbírce v r. 1991.Téhož roku byl i vysvěcen. V posledních letech došlo k opravám kaple i její střechy za pomoci státních dotací. V roce 2013 zde byl slavnostně vysvěcen prapor, znak obce, pokřtěna kniha o historii obce a vysazen strom babyka na tuto počest.

 

  • V obci se nachází dva pomníky, které jsou památkou na  válečná střetnutí v  prusko-rakouské válce z r. 1866. Pomník před kapličkou jako jediný v republice připomíná rakousko-italskou válku v témže roce.
  • Za zmínku stojí i stará kovárna, kde svoji činnost provozoval místní kovář ještě v minulém století. Je vybavena původním zařízením. V současné době  je v soukromém majetku.